Arte otisklá ve fyziologii organismu

Nedávno se ve mně ozvalo táhlé volání, které mi připomnělo mou vědeckou minulost, začala jsem tedy pátrat, zda jsou účinky výtvarného projevu s terapeutickým přesahem nějakým způsobem popsatelné na úrovni fyziologie organismu, v měřitelných parametrech, kterým by třeba rozuměli lékaři, a v natolik významných hodnotách, že by stálo za to se nad tím pozastavit a popřemýšlet.

Měla jsem štěstí, Google mi nalezl následující zajímavou publikaci.

———————————————————————————————–

Frances K. Lopez-Bushnell, Marian Berg:  Effects of Art Experience on Hospitalized Pediatric Patients, Mathews Journal of Pediatrics, 2018,  ISSN:2572-6560

———————————————————————————————–

Vliv výtvarného prožitku na hospitalizované dětské pacienty

Pokusím se volným překladem vytáhnout to nejpodstatnější a nejzajímavější.

Studie sledovala vliv výtvarné činnosti a kreativní zkušenosti na srdeční činnost a saturaci těla kyslíkem u dlouhodobě hospitalizovaných dětí, které se i opakovaně po dlouhou dobu ocitají v izolaci a v osamění, což u nich může vyústit ve zvýšenou hladinu stresu a v depresi. Mnoho rodičů a rodinných příslušníků nemůže tyto své děti navštěvovat z důvodů zaměstnání a dalších rodičovských povinností.

Záměrem výzkumu bylo změřit – fyziologicky postihnout – jak může být výtvarná činnost dětským pacientům nápomocna při sebevyjádření, navození relaxace a tudíž při snížení míry jejich fyziologické odpovědi na stres, a zda u nich dokáže navodit psychický i fyzický pocit pohody.

Studie běžela po dva roky v Univerzitní nemocnici v Novém Mexiku na dětských odděleních všeobecné a speciální péče. U dětí, které se zapojily, byla hladina stresu měřena monitorováním rychlosti srdeční aktivity (srdeční tep) a saturace organismu (hemoglobinu) kyslíkem před a po výtvarné činnosti. Vyhodnocovaly se též emoční vlivy a vnímání bolesti.

Do studie bylo zahrnuto celkem 200 dětí (≤ 18 let) rozdělených do dvou skupin – kontrolní (bez arte) a intervenční (experimentální s arte). Škála zdravotních komplikací dětských pacientů byla široká: dehydratace, popáleniny, trauma, dýchací obtíže, cystická fibróza, astma, gastrointestinální onemocnění, onemocnění ledvin, onkologická onemocnění, nemoci imunitního systému, pooperační stavy a rekonvalescence. Některé děti se až v 70%tech času stráveného v nemocnici ocitaly v izolaci.

Relaxační účinky tvořivé činnosti byly ve fyziologii dětského organismu zaznamenatelné již po 20 minutách tvořivé činnosti. Do fyziologie organismu se promítaly snížením srdečního tepu, přirozenějším rytmem dýchání, jeho prohloubením a následným zvýšením saturace hemoglobinu kyslíkem. Autoři v publikaci ukazují individuální výsledky třinácti pacientů spolu s jejich obrázky. Efekt relaxačního účinku kreativní činnosti se u kyslíkové saturace nejčastěji projevil zvýšením o 2% nebo 3%.  Srdeční tep se u většiny účastníků studie zklidňoval.

Autoři dále vyhodnotili celou skupinu nasbíraných dat statisticky. Statistika bývá věc ošemetná a někdy označovaná za hru s čísly, ale přesto když přijmeme její pozvání ke hře, představme si univerzálního dětského pacienta; jeho srdeční tep se dle statistiky vlivem kreativní činnosti snižuje z hodnoty 116 na 109; hodnota saturace kyslíkem stoupá o dvě procenta.

Hmm. Dvě procenta kyslíku v organismu navíc, je to málo nebo dost? Můžou být dvě procenta někde v něčem významná? Rozjela jsem další pátrání …

… nejprve jsem našla hodnoty saturace hemoglobinu u horolezců (horolezce) v různých nadmořských výškách: 2675m.n.m. 97%, 3725m.n.m. 92%, 4700m.n.m. 86%                                                                                                                (zdroj: http://climber.org/reports/2009/1675.html))

… a pak jsem objevila i  dolní hodnoty fyziologické saturace hemoglobinu kyslíkem v arteriální krvi (té co jde od srdce do těla) podle věku: děti do jednoho roku mají dolní mez na 89%, u dětí do 15ti let prý lze klesnout na 86%, od 15ti dál je hraničních už 95% saturace. Horní mez je platná pro všechny věkové skupiny 99%.   (zdroj: http://www2.ikem.cz/plm_lp/_LP_15053-L0000006.htm)

… a „univerzální pacient“ této studie se tvořivou činností vyhoupne z 94% na 96%, čímž by se dostával nad hraniční hodnotu fyziologické saturace v běžné nadmořské výšce.

Z výsledků konkrétních dětských pacientů studie je vidět, že se mnozí pohybují v pásmu 80 – 89% saturace a výšení o dvě či tři procenta je posunulo do pásma 90% +. Mnoho dětí navíc uvedlo, že v průběhu činnosti nepociťovalo bolest.

Autoři proto shledávají arte jako techniku, kterou lze nefarmakologickým způsobem pomoci dětem zvládnout stresující prožitky spojené s pobytem a izolací v nemocnici. To, že měly děti možnost vyjádřit sebe sama, mělo fyziologicky terapeutický účinek a stalo se to součástí uzdravujícího procesu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *